Asi není třeba říkat, že trampolína patří k oblíbeným atrakcím nejen dětí, ale i dospělých. Možná se to zdá zvláštní, neboť jediné, co nám umožňuje, je vyskočit výš, než bychom to dokázali sami. A to přeci není nic úžasného, ne? Pak si ale vzpomeneme, že podobně funguje i houpačka. Co nás na nich tedy přitahuje?
Především je to adrenalin, který se nám přitom vyplavuje do krve. Ten cítíme, neboť naše tělo instinktivně cítí, že je v nebezpečí, ačkoliv tomu tak samozřejmě není, a reaguje přesně podle programu. K tomu můžeme přidat serotonin, jehož množství se zvyšuje při pohybu, a máme hned recept na úspěšnou atrakci.
Není tedy divu, že si ji mnoho lidí pořizuje domů. Obvykle berou tu menší variantu, neboť ji kupují především pro své děti. A je pravdou, že ty to ve většině případů rozhodně ocení. Jediným problémem je, že je potřeba mít na ni dost místa. Proto se rozhodně nehodí do panelákového bytu.
S tím vším však přichází ještě jeden problém. Tím je fakt, že ačkoliv jsou trampolíny rozhodně vyráběny podle přísných předpisů, nebezpečí zde přeci jen hrozí. To hlavní spočívá v tom, že doskočíme mimo ni a dopadneme tvrdě na zem. To může snadno skončit zlomenou nohou, ale i vážnějším poraněním.
Je tedy jasné, že ji chceme zabezpečit, jak je to jen možné, zvláště pokud počítáme s tím, že si na ní naše děti budou hrát samy. Jak to ale zařídit? Pro tento případ může být řešením ochranná sít na trampolínu. Ta je natažena těsně kolem ní a brání nám, abychom skočili mimo.
Samozřejmě musí být velmi dobře upevněna, aby ji dítě, které na ni dopadne, neshodilo a nespadlo tak spolu s ní, ale odrazilo se od ní zpět na trampolínu. Také materiál, ze kterého je vyrobena, musí být pevný, ale také pružný. Koneckonců, nechceme, aby se protrhl, ale náš potomek také nemůže mít pocit, jako když narazil do cihlové zdi.
Z toho všeho vyplývá, že se rozhodně vyplatí koupit profesionální výrobek, spíše než ji vyrábět doma, a to ať jsme sebelepší kutilové. S bezpečím se totiž rozhodně nevyplatí zahrávat, zvlášť u dětí.